Novela zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny dorazila do Poslanecké sněmovny a je zařazena na programu nadcházející schůze. Ministerstvo životního prostředí tak po delší době předkládá návrh, který není vynucen tlakem Evropské unie. Aktivita ministerstva ale bohužel Šumavě neprospěje, naopak: poškodí nejen životní prostředí, ale i obyvatele, kteří zde mají svůj domov.
Již delší dobu veřejná správa na území Šumavy, tedy oba kraje – Plzeňský a Jihočeský, i obce, na jejichž katastrech se rozkládá Národní park Šumava, usilovala o to, aby tento výjimečný národní park, jediný, na jehož území se nacházejí obce a trvale žijí lidé, měl svůj vlastní zákon. Tato snaha vyvrcholila v podobě senátního návrhu zákona o Národním parku Šumava, který však Poslanecká sněmovna na sklonku minulého roku pod tlakem ekologických aktivistů zamítla. Nyní se ministerstvo životního prostředí snaží řešit složitou problematiku Šumavy novelou obecného zákona o ochraně přírody a krajiny, ze které je na první pohled vidět, že podporuje touhu ekologických aktivistů a s nimi spřízněných vědců přeměnit co největší část území Šumavy na divočinu.
Ministr životního prostředí Richard Brabec tvrdí, že jeho zákon otevře dosud nepřístupná území turistům a že se zvýší vliv šumavských obcí na správu jejich území. Nevěřím mu ani slovo. Tak například podle paragrafu 15 zákona má být většina území parku ponechána přírodním dějům, což znamená, že se stanou divočinou. Paragraf 17 zavádí kromě rozdělení území na čtyři zóny podle stupně ochrany přírody ještě institut klidových území, která budou vyhlašována podle potřeby (tedy na přání ekologů) bez ohledu na zónaci a která výrazně omezí pohyb turistů. A jak to bude s právem obcí spravovat jejich území? Zde se do procesu přípravy zákona vložila Legislativní rada vlády pod vedením ministra Jiřího Dienstbiera a provedla drobnou, ale podstatnou změnu. Zatímco v původním návrhu byla zakotvena povinnost ministerstva dohodnout se s Radou Národního parku, ve které jsou zastoupeny všechny šumavské obce, na podmínkách ochrany přírody, v předloženém návrhu je namísto slova „ dohodnout“ slovo „projednat“. Kdo měl kdy co do činění se státní správou, ví, že „projednat“ může také znamenat, že orgán ochrany životního prostředí svolá jednání a na něm vaše námitky zamítne a tím je „projedná“.
Poslanci ODS návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny ve Sněmovně nepodpoří, naopak hned v prvním čtení navrhneme zamítnutí a budeme se snažit přesvědčit všechny poslankyně a poslance, kterým leží na srdci další vývoj Šumavy, aby náš návrh podpořili. Šumavě totiž tento zákon nic dobrého nepřinese. Jediný, kdo z něj bude mít radost, budou ekologičtí aktivisté.