Soukromé vlastnictví je hodnotou, kterou by měl stát chránit a co nejméně do něj zasahovat. V minulosti se museli soukromí majitelé zahrad, kteří chtěli porazit strom o obvodu větším než 80 cm ve výšce 130 cm, obracet se žádostí o povolení na orgány obce.
Tuto situaci změnila Vyhláška o ochraně dřevin a povolení jejich kácení, která nabyla účinnosti v červenci 2013. Vyhláška umožnila lidem takový strom pokácet, pokud jej mají na své zahradě. Cílem bylo umožnit vlastníkům pozemků, aby se mohli svobodně rozhodnout o nakládání s dřevinami na svém pozemku bez nutnosti žádat obec o povolení. Tím jednak došlo k výraznému snížení administrativní zátěže obcí, jednak k tomu, že stát deklaroval svou důvěru v soukromého vlastníka a v jeho odpovědnost.
Tato vyhláška je od nabytí platnosti terčem kritiky a odporu ze strany ekologických organizací, které považují dřeviny i na soukromých pozemcích za celospolečenské vlastnictví, vyžadující paternalistické zásahy veřejné moci. Ekologické sdružení Arnika se obrátilo na veřejného ochránce práv a ten doporučil ministrovi vyhlášku změnit.
ODS považuje soukromé vlastnictví za jeden ze základů občanské společnosti a právo se svým vlastnictvím nakládat za jedno ze základních občanských práv. Obracím se proto na ministra životního prostředí Richarda Brabce s naléhavou výzvou, aby se konečně pokusil vymanit z vlivu ekologických aktivistů a vyhlášku neměnil.