projev Jana Zahradníka v Poslanecké sněmovně PČR:
Dámy a pánové,
já považuji za svou povinnost i ve třetím čtení se vyjádřit k navrhované novele zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, protože ji považuji za velmi významnou nejen tedy pro ochranu životního prostředí, ale také i pro naši ekonomiku, pro její konkurenceschopnost a pro její rozvoj. Znovu připomínám významné momenty v tom zákoně.
Připomínám definici dotčené veřejnosti a připomínám také i její legitimaci podávat žaloby v průběhu řízení o posuzování vlivů na životní prostředí. Připomínám, že podle navrhovaných paragrafů v daném zákoně má tato dotčená veřejnost významnou legitimaci, je totiž oprávněna podat žalobu k ochraně veřejného zájmu proti rozhodnutí příslušného úřadu.
Čili jaksi dostáváme se opět zde do konfliktu s tím, co znamená veřejný zájem. Veřejný zájem je něco, co je jedním z nejvýznamnějších politických úkolů v různých stupních samosprávy. Já jsem v územní samosprávě angažován již 24 let. Byl jsem před 24 lety zvolen v prvních svobodných volbách do městského zastupitelstva v Českých Budějovicích, byl jsem tehdy krajským hejtmanem účastný na regionální samosprávě, teď mám tu čest být tady. Ale vždycky jsme měli jeden z velkých úkolů stanovit, co to je veřejný zájem, jaké stavby, jaké záměry jsou ve veřejném zájmu. Na úrovni obce rozhoduje zastupitelstvo vydáním usnesení o územním plánu, na úrovni kraje o zásadách územního rozvoje a na úrovni státu stanovením politiky územního rozvoje. Vždycky přitom probíhá významná debata s dotčenou veřejností, probíhá významná politická debata. Nezastírejme si, že stanovený veřejný zájem také rozhoduje i o cenách pozemků, o možnostech realizace záměrů. Zatím ve stávající legislativní úpravě má tuto legitimaci nejvyšší státní zástupce a veřejný ochránce práv. Nyní máme zvážit, zdali svěříme přímo ze zákona tuto legitimaci i dotčené veřejnosti. Tady se přimlouvám za to, abychom vzali v úvahu pozměňovací návrh D4 výboru pro životní prostředí, který upravuje tuto ze zákona vznikající tak silnou legitimaci moci ve veřejném zájmu podávat žaloby.
Dalším významným aspektem je odkladný účinek podaných žalob. Opět, automatický odkladný účinek může mít dalekosáhlé důsledky pro realizaci záměrů. Ten, kdo chce záměr realizovat, a já tady s klidným svědomím použiji slovo developer, to není žádná nadávka, to není žádné utržení na cti, to je prostě označení člověka, který má dostatečný myšlenkový potenciál, má dostatečnou odvahu a také je schopen shromáždit finanční prostředky, aby realizoval záměr. Aby tento developer připravoval svůj záměr, musí k tomu vynakládat už při samotné přípravě finanční prostředky. Potom každé zdržování, každé odklady samozřejmě mu přenášejí ztráty. Jsou-li pak doprovozeny rozhodnutím o tom, že jeho záměrem je v rozporu s ochranou životního prostředí, nechť jsou ty prostředky vynaloženy marně, ale ono se může stát, že mohou být protesty, které mohou být pouze jaksi zdržujícími protesty, průtahy a i tady ale mají odkladný účinek.
Navíc, a to je třetí, může je podávat dotčená veřejnost vybavená velmi silným mandátem.Tady opět se objevuje návrh D13, který, podle mého názoru, významným způsobem modifikuje v zákoně předložený odkladný účinek. Opět se přimlouvám za jeho podporu. Je to návrh, který byl schválen výborem pro životní prostředí, hospodářským výborem.
No a konečně v této části jaksi v časové posloupnosti procesů, je zde nutno stanovit, co se bude dít se záměry podanými do té doby, než ten náš zákon, pokud bude schválený, nabude právní moci.Tedy asi retroaktivita, která je navrhovaná. Mohou být již probíhající procesy v rámci posuzování vlivu na životní prostředí vráceny a znovu posouzeny podle tohoto, námi teď projednávaného zákona. I zde existují významné pozměňovací návrhy. Už jsem tady o nich jednou mluvil. Je zde návrh, který předložila paní poslankyně Pěnčíková, jako B14 a jeho určitá modifikace, ve vztahu tedy k ochráncům životního prostředí, zjemnění, bylo schváleno jako D18 výborem pro životní prostředí.
Dámy a pánové, já jsem si dovolil podat návrh, který je tady evidován jako návrh pod písmenem E1, E2, E3. Návrh, který má jak vymezit územní příslušnost dotčené veřejnosti. Myslím, že tak široký mandát, který v návrhu je stanovený, tedy občanská sdružení s minimálně tříletou historií, případně disponující dvěma sty podpisy lidí odkudkoliv, bez jasného vztahu k dotčenému území, dávají tedy různým občanských sdružením nevládním organizacím, ekologickým aktivistům, významnou sílu kdykoliv vstupovat. A ten jejich mandát, se mi zdá, že není dobrý.
Dovolil jsem si navrhnout, aby, jak v případě existujících s tříletou historií disponujících organizací, tak i tedy těm, co disponují dvěma sty podpisy, vždycky muselo být minimálně padesát podpisů lidí, kteří mají místo trvalého pobytu v dotčeném území. Tak jsem to tam formuloval. Čili aby jak ta historická existující, tak i ta nově ad hoc vzniklá vždycky musely doložit minimálně padesát podpisů lidí s trvalým podpisem v dotčeném území. Já vím, že tady ministerstvo k tomu dalo negativní stanovisko. Opírá ho o judikaturu soudního dvora EU, které stanovuje nevládní organizacím opět velmi volný mandát. Nelze pro ně stanovit podmínky, které mohou splnit pouze jiné fyzické nebo právnické osoby. Jako je například podmínka bližšího či vzdálenějšího sousedství se zařízením, nebo podmínka být tak, či onak dotčen účinkem o provozování. No, to je přeci obrovsky silný mandát.
Je možné, že takovýmto mandátem mohou být nadána občanská sdružení v zemích, kde má takovéto řízení tradici. Kde tyto postupy a i účast občanských sdružení a občanské společnosti má své dané mantinely, vymezené tradicemi, vymezené zvyky i určitou prostě slušností.
Ale u nás bohužel se někdy stává, že občanská sdružení, dotčené organizace, ekologická sdružení, ekologičtí aktivisté, zneužívají toto své právo už dnes. Představme si, co se bude dít, když budou nadány takovýmto obrovským mandátem. Já vím, že moje prosba o podporu toho mého návrhu bude pro vás možná těžko zvažovatelná, když máte před sebou, nebo je zde negativní postoj ministerstva. Ale přesto si myslím, že bychom se mohli zkusit vzepřít těmto judikátům, vzepřít se tomuto mínění EU a říci – my přece u nás chceme, aby aspoň minimum lidí muselo být z toho dotčeného území. Aby ta DUHA musela aspoň padesát podpisů z toho místa, kde se záměr realizuje, získat.
Tak proto vás o podporu těchto svých návrhů prosím. Takže to je otázka, s kterou jsem si dovolil zde vystoupit. Pan zpravodaj navrhuje určitou proceduru, ale k tomu se zatím vyjadřovat nechci a tímto si dovolím poděkovat vám za pozornost.